Červen 2016

Galavant (season 2)

22. června 2016 v 15:47 | Moi Keiniku Sang |  Filmy a seriály - druhá z podstat mé existence
https://fanart.tv/fanart/tv/281619/hdtvlogo/galavant-54a70b5ec2734.png

Jak víte, pokud jste četli článek o první sezóně, víte, že Galavanta miluju. Je to jeden z mých nejoblíběnějších seriálů vůbec. Druhá sezóna vyšla někdy v zimě a já se na ni podívala teprve včera, čekala jsem, až opadne nadšení z té první. Snažila jsem se snížit svá očekávání, protože první řada nasadila laťku fakt hodně vysoko a já se bála, že druhá řada bude mít problém na ni dosáhnout.
Nemůžu říct, že jsem se úplně pletla.

Hlavním problémem téhle řady je překombinovanost. Děje se toho strašně moc. Sledujeme tři dějové linky:
  • Galavant a Richard se snaží dostat do Richardova království a znovu ho usadit na trůn.
  • Isabella se snaží odvrátit svatbu se svým jedenáctiletým bratrancem.
  • Madalena a Gareth vládnou vému ukradenému králoství a musí se vypořádat s nečekanými... zvraty v jejich vztahu.
Což je samo o sobě docela dost, zvážíme-li, že máme deset epizod po dvaceti minutách. Přidáme-li k tomu zombie armádu, zlého čaroděje/wedding plannera, gay bar uprostřed lesa, draka, konflikt trpaslíků a obrů, něco jako Excalibur, zmrtvýchvstání a všechny ty vztahy... je to celkem binec.
Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, smála jsem se, občas něco zaječela, občas byla překvapená, ale občas taky měla facepalm. Rozhodně to překoukám, co nejdřív. I u první řady se mi stalo, že se mi hodně písniček dostalo pod kůžu až na druhý třetí pokus, a písničky tady dělají fakt hodně. Druhá řada nemá tolik chytlavých songů, ale má dobré texty a přijde mi, že se tu zpívá mnohem víc než v první řadě.

Druhá řada se soustředí na vedlejší postavy stejnou, ne-li větší měrou než první řada. Hlavní postavou je v podstatě Richard. Sledujeme jeho propad do syndromu vyhoření, když se vrátí domů a zjistí, že namísto něj byla nastolena středověká demokracie a jeho hrad byl rozebrán na stavebí materiál. Richard byl sice špatný král, ale zároveň to bylo to jediné, co aspoň trochu uměl. Takže teď postě netuší, co má dělat. Jediné, co mu zbylo, je drak, který se vejde do kapsy a všichni ostatní ho považují za leguána, a "Excalibur", který vytáhl z pařezu, aby odehnal jednorožce (jo, je tam jednorožec), který ho pronásleduje, protože jednorožci jsou přitahování k dětem a panicům (čistota těla a tyhlety věci). Když se objeví Bobby, jeho kamarádka z dětství a zcela evidentně po něm jede, Richard si toho v podstatě nevšimne, protože prostě neví.
Nemluvě o opakovaných narážkách na Richardovu bisexualitu. V druhé řadě nás o tom Richardův strýc Keith dokonce ujistí.
Nicméně, za pomoci trošku nucené romantické linky a BFF Galavanta je z Richarda nakonec hrdina dne, možná i týdne. Jsem ráda, že měl svůj šťastný konec, protože si ho mrtě zasloužil.

Isabella a Galavant mají taky svůj šťastný konec, ale jejich zápletka je poněkud...mdlá. Nemůžu uvěřit, že použili něco tak pitomého jako středověkou parodii na Skype jako hybtel zápletky. Isabella si myslí, že už ji Gal nemiluje, protože jejich "telefonát" se zasekl a k Izzie pronikla jenom hromada nadávek, které se zdály být na její adresu. Naopak ke Galovi se dostala jenom samá slova lásky. I´m sorry but this is just stupid.

Madalena a Gareth, nadruhé straně a bez ohledu na to, jak moc shipuju Rireth, byli mnohem zajímavěji udělaní. Oba dva citoví mrzáci, co se vyžívají v krutosti na druhých, neví, co mají s novými pocity dělat, takže si lásku projevují těmi nejdivnějšími způsoby. A je to opravdové. Madalena dokonce projde i jakýmsi vývojem a uzná, že ačkoliv jí na Garethovi záleží, nedokáže se vzdát absolutní moc, jakmile ji jednou ochutnala. A Gareth si vybere Richarda místo ní. Je to rozhodně zajímavý vztah.

No a pak je tu ten zbytek, kterej je strašně messy. Občas je to perlička, občas je to fakt blbý.

Perličky:
  • Gay bar vedený Kylie Minogue uprostřed fakt pěknýho lesa. Chytlavá písnička. Cameo Johna Stamose, kterýho jsme viděli v první řadě jako namistrovaného rytíře Jeana Hamma. Jean je sice sukničkář, ale hraje na obě strany. Canon lgtbq+ postava, yay! Škoda, že ho nebylo víc, Jeana jsem měla ráda.
  • Tomboy princezna Jubilee, která je poněkud stereotypní tím, jak se snaží nebýt stereotypní. Ale bylo to hezké zpestření.
  • Richard má draka. To se mi prostě fakt líbí. Jsem ráda, že Richard má draka. Richard si zaslouží draka. Richard je khaleesi.

A co mě fakt naštvalo:
Přeobsadili roli Galavantova otce Arnolda. V první sezóně byl jenom chvilku, měl krátké sólo a hrál ho můj oblíbený Anthony Head. Nevím, jestli je Tony busy nebo něco, každopádně změna na Grega Wisea nebyla nejlepší volba podle mého názoru. Proč točit epizodu s Galavantovým otcem, když nemáte k dispozici Galavantova otce? *sigh*

Ale v zásadě to bylo hezké. Slabší než první řada tak o 50%, ale pořád hezké. Plus je to fakt krátký, zkoukla jsem obě řady za jednu noc a to jsem začala v osm večer. Pořád doporučuju všem, co mají rádi parodie, fantasy a muzikály mixlý dohromady.

A pokud jste na Instagramu, followněte Tima Omundsona. Je precious. Nekecám.

Kreslím - Merman Bard a Merbardlings

20. června 2016 v 22:47 | Moi Keiniku Sang |  Kresba, malba...a tak vůbec
Tohle je jeden z těch obrázků, který se výjimečně povedl. Merman AU pro Barduil ship nedostává ani zdaleka dost pozornosti a když už, je to většinou Thranduil, kdo je ta okouzlující mořská víla. Nicméně my, ojedinělí jedinci, jsme pro tu variantu, kde Bard a jeho rodinka jsou masožravé vodní potvory se silným loveckým instinktem co fungují podobně jako Sirény, protože jsou všichni k sežrání, zvlášť malá Tilda. Jsem si celkem jistá, že malá Tilda je nejdravější ze všech, oh yeah, malá Tilda je jako piraňa.
Ok, I´ll stop now.

Kreslím - Balthazar

20. června 2016 v 22:17 | Moi Keiniku Sang |  Kresba, malba...a tak vůbec
Někdy mám záchvat a rozhodnu se, že budu kreslit peří. A kreslím hodně peří. Tentokrát se k peří přidal Balthazar, anděl pochybné morálky ze Supernatural. Baltyho měli všichni rádi, Balty byl super a Baltyho chceme zpátky.
Začínám chytat křeč z kreslení na touchpadu. Ještě ke všemu mi to nejde, ale jelikož jsem líná, pořád to dělám.

Kreslím - Modern AU Thingol

20. června 2016 v 21:50 | Moi Keiniku Sang |  Kresba, malba...a tak vůbec
S kamarádkou jsme se shodly, že Thingol v obleku a s culíkem je dobrý nápad, tak jsem sesmolila menší skicku, that´s it, that´s the story.

Obleky jsou těžký. Nerada kreslím obleky.

Kreslím - Doriath biker AU

20. června 2016 v 21:45 | Moi Keiniku Sang |  Kresba, malba...a tak vůbec
Elfové na motorkách jsou jeden z mých nejoblíbenějších headcanonů a biker!Doriath je to první na co si vzpomenu, když se řekne moderní elfové. Prostě jo, tohle je můj hrnek kafe. Melian s barevným hvězdnatým undercutem, Thingol s mikádem, Lúthien s nejvíc fluffy hárem jaký kdy fluffalo.
Baví mě hrát si s tím oblečením. Můžu si vymyslet tu nejabsurdnější kombinaci všeho možnýho, protože tohle jsou elfové na motorkách, můžu si dělat co chci.
Pořád postrádám skener, takže kvalita není nic moc, ale tohle je momentálně všechno, co mám k dispozici. Skener je jedna z mála věcí, na kterou se opravdu těšim.



Nejsem si úplně jistá, kam se u Lúthien poděla anatomie, takže jsem musela udělat výřez, na ten zbytek se nedalo koukat. Je to škoda, protože se mi fakt líbily ty kraťásky, co jsem jí oblíkla. Well, maybe next time.

Tohle se určitě dočká několika překreslení, pokud možno se skenerem. A možná se odnaučím kreslit propiskou. Ne že by mi to neprospívalo, gumu jsem nepoužila ani nepamatuju, ale stejně nejsem dost confident na to, abych šla s propiskou na nějakej papír lepší než kroužkovej blok za tři éčka z HEMY.

Těšim na akvarel.

Sedm hřebíků

16. června 2016 v 23:53 | Moi Keiniku Sang |  Krátké povídky
"Tohle je tvůj sedmý hřebík. Už ti nemůžu dát ani jeden navíc, promiň. Tentokrát tě budeme muset vzít."
"Jasný, chápu."

Archie seděl v plastové židli naproti mé postele, skládací kosu položenou přes kolena. Chodil za mnou pravidelně posledních sedmnáct let. Kdybychom se neskamarádili tenkrát, když mji bylo pět a proletěla jsem čelním sklem autobusu, byla bych mrtvá už... no, sedmnáct let. Ale protože Archie byl taková dobrá duše, přestála jsem šest klinických smrtí.
Tohle byla moje sedmá. Bylo mi dvaadvacet a napadl mě žralok. Nebyla to jeho chyba. Chudák paryba zpanikařila, když kolem ní najednou do vody naskákalo dvacet lidí, a hryzla. Do mě. Prokousla mi stehenní tepnu a co se stalo dál, už nevím. Teď jsem věděla jenom to, že jsem momentálně mrtvá, protože jsem se cítila skvěle a mluvila s Archiem.
Za každou svou smrt jsem dostala hřebík do rakve. Lidi obyčejně nedostanou víc jak dva tři hřebíky za život, pak přijde jejich čas a odejdou. Někteří nemají ani jeden, mslím, že těch je většina. Já jich měla šest, dost na zatlučení víka, jak řekl Archie. Sedmý už byl extra

"Mrzí mě, žes měla takovou smůlu. Víš, kdyby bylo po mým, nechám tě tu třeba do sta, ale narušovala bys přirozenej řád věcí a to nemůže být."

"Archie, já to chápu. To je dobrým fakt. Teda, je to na houby, ale co nadělám."

Archie vstal a vytáhl z kapsy balíček v hedvábném papíru. "Něco pro tebe mám. Když už to dneska bude oficiální."
Byl to řetízek a na něm mých sedm hřebíků. V každé hlavičce byl zasazený malý kamínek. Trošku morbidní, ale rozkošné. Archie uměl dávat dárky.

"Takže... jak to vlastně probíhá?" Sejmeš mě tou svou kosou? Bude to bolet?" zeptala jsem, když mi Archie pomohl zapnout hřebíky kolem krku.
"V tomhle stavu nemáš tělo, takže bolet to nebude. Kosa tebou projde a oddělí tě od fyzického světa."
"Cool."

Na tomhle mezisvětním stavu bylo nejlepší, že jsem byla schopná cítit jenom jednu emoci a to bylo "totálně v pohodě". Samozřejmě, že jsem myslela na všechny, co nechám na světě. Samozřejmě, že jsem si uvědomovala, kolik žalu moje smrt způsobí. Samozřejmě, že jsem chtěla žít. Ale zároveň jsem se cítila jako po koňské dávce xanaxu. Myslím, že smrtkám to dost ulehčovalo práci. Nikdo neječel, nevzpouzel se, nedělal scény... Kosit bez klinické smrti muselo být proti tomu peklo. A taky důvod, proč existují duchové. Někteří jedinci se prostě po zkosení odmítli nechat odvézt a některé smrtky už na to neměli nervy, takže je prostě nechali na Zemi.
Ať si tam trčí.

Archie vstal, opřel kosu o zeď a zastrčil si ruce do kapes.
"Nicméně, já nebudu ten, kdo tě zkosí, pokud nemáš nic proti. Máme nováčka, jmenuje se Elsi, moc hodnej kluk, ale strašně nervózní. Říkal jsem si, že by bylo nejlepší, kdyby jeho první byl někdo tak zkušený jako ty. Víš, někdo, pro koho to nebude tak úplně poprvé. Samozřejmě jenom pokud ti to nevadí."

"Samozřejmě, sem s... Elsi? Zvláštní jméno."

"Vlastně se jmenuju Elias, Elsi byla přezdívka a nějak mi to zůstalo."

Ve dveřích nemocničního pokoje stál hezký hnědooký mladý muž s delšími vlnitými vlasy a nervózním tikem v levé ruce. Vypadal, že by nejraději utekl.
Archie ho poplácal po rameni a postrčil k posteli. Já se rovně posadila a upravila si svoje hřebíky.

Elsi se několikrát hluboce nadechl, nž se napřáhl, a když kosou mávl, zavřl oči. Jako když stříháte kamarádce vlasy a nechcete vidět tu škodu, kterou napácháte.
Kosa mnou prošla, jak se říká, jak horký nůž máslem, necítila jsem vůbec nic a bylo hotovo. Mnohm jednodušší než facka.
Elsi chvíli zmateně těkal očima mezi mnou a kosou, jako by nedokázal uvěřit, že je to skutečně takhle jednoduché, a pak vytasil ten nejrozkošnější úsměv, jaký jsem kdy viděla.

"Tak, hotovo! Skvělá práce, Elsi!" zatleskal Archie.

A tak jsem umřela.
Do rakve mi zatloukli mých sedm hřebíků a bylo vymalováno. Nešla jsem na svůj pohřeb, ačkoliv Archie navrhoval, že by mě vzal. Snažila jsem se ze všech sil zachovat si tu xanaxovou pohodu ze stavu mezi světy, a docela se mi to dařilo.

Archie učinil nečekanou nabídku a já na ni kývla. Ani Archie nevěděl, co čeká na dalším levlu a bylo lepší čelit školení a pracovní morálce, než nejistotě a potenciálnímu nic.

Vlastně mi nabídli nový život. Vstoupila jsem do něho se sedmi hřebíky na krku, kosou v ruce a Elsim po boku, natěšená jako malé děcko.

Vamps Week II - Televizní upíři

11. června 2016 v 1:40 | Moi Keiniku Sang |  Filmy a seriály - druhá z podstat mé existence
Televize je super místo. Mám ji fakt ráda.
A jen tak mimochodem je plná upírů aponěvadž jsem otřesný vampire sucker, jak už jsem zmínila, viděla jsem pár těch mainstreamových kousků. Většinou je to takové tři v jednom - s upíry dostanete i vlkodlaky, čarodějnice, duchy, eventuálně dokonce víly, kožoměnce a podobné potvory.

Začněme klasikou.

Buffy the Vampire Slayer

Jsem strašná lemra a viděla jsem z Buffy snad jenom jednu nebo dvě řady. Někdy to fakt musím dohnat. Buffy se tváří jako "pouhý" kultovní teenage seriál, alepravda je taková, že jsem ji otkalav akademických textech snad víckrát něž cokoliv jinýho, od té doby, co studuju film. TV studies ji milují.
Buffy má miloučké postavy, rozkošnou estetiku a pokud jde o narativ, formu a tyhlety chytré aspekty, může jít příkladem mnoha dalším seriálům. Buffy by měl vidět každý seriálový nadšenec.
Co ovšem můžete s klidem přeskočit, je tv film z roku 1992, jakýsi první pokus o Buffy, taktéž z pera pana Whedona. Navzdory tomu, že se v castu vyskytují Donald Sutherland a Rutger Hauer, je to prvotřídní hrůza.

The Vampire Diaries

Pokud si mám vybrat upíří romanci, rozhodně sáhnu spíš po TVD než po Twilightu, ale už je to pár let, co jsem tohleto viděla a nejsem si jistá, jestli bych to dneska ještě zvládla. Stefan je sice stravitelnější než Edward, stejně jako Elena je mnohem stravitelnější než Bella, ale pořád mě víc než oni zajímali ti lidi kolem. Damon, that sey motherfucker. Caroline, ta byla prostě ňuňatá. Bonnie jsem měla taky docela ráda, ačkoliv pak mě začala celkem prudit. Když se objevili Mikaelsonovi, věděla jsem, že se moje pozornost přesune k The Originals a taky že ano.
Ale v zásaděje to fajn seriál. Upíři se chovají jako upíři, líbí se mi, jak se jim změní obličej, když přejdou do toho svého beast módu, je to celkem krvavé a je tam i pár dobrých hlášek.

The Originals

Bydlet v New Orleans musí být fakt zábava. Čarodějnice, vlkodlaci a mrtě starý upíři v jednom městě, no zábava. Originals mě bavili víc než TVD, protože nešlo o žádnou lovestory, ale spíš rodinné a mezidruhové drama. Původní upíří rodina je celá k sežrání, do jisté míry vám budou určitě připomínat tu vaši.
Navíc máme etnické postavy, různé sexuální orientace a celkově diverzita je tu větší než v TVD. Flashbacky do různých historických period jsou propracovanější. Moje nejoblíbenější dvojička byla rozhodně Davina a Mikael. Malá čarodějka si oživí nejnebezpečnějšího upíra co existuje a mají jakýi pochybný otec-dcera vztah. Přestože Davina Mikaela ovládá a on to nesnáší, jsou spolu prostě rozkošní a myslím, že by si časem fakt začali rozumět.
A celé to rodinné drama je kouzelné.

True Blood

Od tohohle mě dlouho odrazovala jediná věc - zuby. Prskala jsem smíchy pokaždé, když je někdo vytáhl, prostě jsem to nezvládala, ale posledních pár týdnů nekoukám na nic jinýho a musím říct, že je to snad nejlepší upíří show, jakou jsem viděla. Možná je to i tím, že tam takřka pravidelně hostují mí oblíbení herci, jako Jim Frain a Chris Heyerdahl, už zmiňovaný Rutger Hauer... Ti jsou vždycky taková třešinka na dortu.
Zasazeno na jih, všichni mluví s tím otřesným redneck přízvukem, heterosexuály byste spočítali na prstech jedné ruky, krve je dost, PoC people máme taky, romantická linka se vytratila... nemám si na co stěžovat. Jediný problém je, že stejně jako většina ostatních upířin sei tohle rozpadlo do fantasy chaosu a v městečku jsou najednou tak tři normální lidi a tuna různých mytických ras. Vlkodlaci, čarodějnice, kožoměnci, víly... je to na posesouvání. Ale intenzita gayness mi to bohatě vynahrazuje. Russell se dostal do žebříčku mých nejoblíbenějších postav vůbec rychleji, než kdokoliv jinej před ním, nekecám. I literally wanna be besties with him.


Považuju za svou občanskou povinnost podívat se i na Teen Wolf. Je žalostně málo seriálů čistě o vlkodlacích, vždycky jsou jako sidekicks upírů a krapet mě to prudí, protože jsou dost cool na to, aby měli vlastní show. A Joe Manganiello jako vlkodlak mě přesvědčil, že bych se na to určitě koukala.

Vamps Week I - Moji nejoblíbenější komáři

7. června 2016 v 22:02 | Moi Keiniku Sang |  Výlevy mojí existence
Jestli si myslíte, že Blog. cz vyleze s dětmi noci jako tématem týdne a já nenapíšu článek o upírech, to se teda pletete. Strašně moc. Pletete se, jak jste se ještě nikdy v životě nepletli.

NAPROSTO NEPOKRYTĚ zbožňuju upíry. Jsou super. V naprosté většině případů. Mám toho na srdci poměrně dost ohledně těchhle kousavých potvor, takže pojďme na to, zlato. Celej týden můžu svobodně psát články o upírech a nikdo mě nezastaví. Teda, zkouškový by mohlo.

Dnes je na programu...

Moje toptenka!

(Top nine, jsem líná a měla bych se učit)

Dracula - ve všech možných variacích, snad kromě těch vyloženě příšerných nízkorozpočtových adaptací. Baby Dracula Luka Evanse? Paráda! Kreslený Dracula z Hotelu Transylvania? Jediná role Adama Sandlera, kterou zvládám. Christopher Lee? Sem s ním. Gary Oldman? Hooooly shit. Jonathan Rhys Meyers v seriálové adaptaci? Hell yeah! Dracula je legendární v podstatě každém pojetí a nešlápnete s ním vedle.
Viktor a Thomas z Underworldu. Počítám je jako jendoho, protože jsou takřka totéž. Viktor je otcem Sonji, která utekla z domu s vlkodlakem, respektive to plánovala, dokud ji tatík pro všeobecné blaho neupálil. Sice to obrečel, ale pořád to dělá z Viktora poněkud problematic fave. Thomas je na tom líp. Sice má se synem taky celkem intenzivní vztah, ale ti si v případě potřeby můžou dát přes hubu navzájem. Plus se ho opravdu snaží chránit, stejně jako zbytky jejich druhu. Bohužel Dave mu to moc neulehčuje. Doufám, že v dalším Underworldu uvidíme z Thomase něco víc.

Petyr z What We Do In the Shadows. Bez ohledu na to, jak moc mám ráda Viaga ze stejného počinu, Petyr takes the cake. Osm tisíc let starý upír, co se vyjadřuje už jenom skřeky a ztělesňuje všechno, co by měl technicky vzato správný upír být - je bledý, s elektrizujícíma očima, zoubky, apetit, na slunci hoří, umí létat, pravděpodobně se i bojí krucifixu. Nemluvě o tom, že má fyzické znaky Nosferatu, prvního a nejstaršího legendárního upíra. Je to bejby.

Mikael z The Vampire Diaries a The Originals. Mikael to neměl lehký, nicméně to ho neomlouvá, takže ho taky řadím do problematic fave. Otec od rodiny, který zjistí, že jeden z jeho synů není jeho syn, načež začne Klause poněkud terorizovat. Matky své děti milují, otcové je dělají silnými. Pokud vychováváte dti tímhle způsobem, není divu že se vaše vztahy protáhnou na století dlouhou snahu jeden druhého zabít. Nicméně Mikael není zas úplně nejhorší otec, miluje svoje děti, jenom nezvládá zlomené srdce a pošramocenou pýchu. A obecně je považován za globální zhoubu a mezi národy má přezdívku The Destroyer. Hezký, ne?

Marcus Volturi ze Stmívání. Good lord. Chudáček malej smutnej. Nejsem dvakrát fanda Stmívání, ale Marcus... Kde začít. Marcus má jednu z nejtragičtějších minulostí co jsem kdy viděla, kdekoliv. A má celkem cool schopnost - rozeznávat vztahy. Což je v kombinaci s tím, co se mu stalo, docla brutální - dokáže poznat, když se dva opravdu milují a sám trčí v nesmrtelnosti single. V knihách mu bylo devatenáct, ve filmech ho posunuli do středního věku, což je podle mě dobře. Navíc ho hraje Chris Heyerdahl a Chris Heyerdahl je precious.

Russell Edgington z True Blood. Postavy jako Russell ve mě vyvolávají pocit, že jestli okamžitě nepůjdu někde do pole a nebudu ječet tak tři hodiny, imploduju. Nedávno jsem se konečně dokopala k True Blood, přenesla se přes ty debilní zuby, a blížím se ke konci páté řady. No a Russell, moje láska, je tři tisíce let starý psychopat, (bývalý) upíří král Mississippi a gay. Je to velmi emocionální bytůstka, abych tak řekla, celkem drama queen, ale je vtipný, sarkastický a charming. A zabil strašnou spoustu lidí. A skvěle se shipuje s každým kolem.

Jesse Hooker z Near Dark. Near Dark je vyjímečný upírský počin. Tohle jsou jinačí upíři. Tihle jsou pořád na cestě a Jesse se nepáře s ničím a nikým. Není zas tak starý, ale působí dojmem, že by sežral většinu upírů na tomhle seznamu. Pravděpodobně je to i vzezřením, Lance Henriksen jednoduše vypadá jako sériový vrah občas. Když v kostýmu Jesseho potkal policajty, milej služebník veřejnosti na něj vytáhl zbraň. Takže jo, Jesse je zlato.

Lestat de Lioncourt z Vampire Chronicles. Naše nejoblíbenější malá děvka. Je blond, je krásný, je to strašná drama queen (mnoooohem větší než Russell). Pravděpodobně nejlepší role Toma Cruise ever. Lestat je spratek, opravdu velký, ale to je jeden z důvodů, proč ho všichni milují. Je to jeden z těch charakterů, kterých byste v reálu měli za hodinu asi po krk, ale na plátně a na stránce je prostě k sežrání.

Mika Ver Leth ze Ságy Darrena Shana. Opravdu potřebuju slušnou adaptaci téhle ságy, protože je to zajímavej druh upírů a fakt si to zaslouží. Mika je jeden ze starších jejich klanu, respektive, je věčně naštvaný a nemá rád pavouky, mírně řečeno. Osobně jsem si jistá, že se jich bojí, i když je mu skoro dvěstě. Mika dokáže být tvrdohlavý ja kmezek vašeho prastrýce, ale když nemá pravdu, časem to přizná. Časem. Nebude to dělat rád, ale udělá to. Jak jsem řekla, potřebuju adaptaci, protože by mě zajímalo, koho by obsadili. Osobně totiž nemám absolutní představu.
(no pic available)

Tak. Filmovou teorii neumím. Ale tu bych neuměla stejně.